Uvadlé šeříky

24. února 2013 v 8:23 | Šeříková N. |  Šeříková
Šeříkový háj lehce voní blogovou říši téměř jeden rok. Přála bych si, aby neuvadl pod tíhou ozvěny objevení, abych nemusela utíkat před lidmi, kteří by chtěli zahlédnout mou pravou tvář, tu, která umí šeptat o lásce, rozrůstat se ve verších nebo se rozplynout ve vánku. Nechám jim alespoň jedna dvířka otevřená. Procházka královstvím bez královny zde stále zůstane. Ke svému dalšímu polárnímu přístavu snů však cestu neukážu..

Sladké sny, Šeříková N. =)
 

Víla vánoční pohody

15. listopadu 2012 v 19:40 | Šeříková N. |  Vzdušné zámky
Další malý příspěvek do Lucerniny soutěže. Tentokrát ze světa vůní a chutí zimní pohody. Taková malá víla s jahodovým úsměvem, jablečnou pletí, rozinkovýma očima, nosíkem podobným mandly a s dlouhými marmeládovými vlásky upečená nad svíčkou při jedné listopadové noci. :)

Podzimní slunovrat

15. listopadu 2012 v 7:21 | Šeříková N. |  Povídky
Jedna drobná povídka věnovaná vzpomínkám na slohovou "soutěž?"
Možná ji časem trochu více rozepíšu, musela být totiž hotová do čtyřiceti minut :)
 


Zimní slunovrat

11. listopadu 2012 v 18:24 | Šeříková N. |  Deštivý Život
Inspirováno Spiiiidym. Děkuju :)

Když přichází, všude okolo se vznášejí sněhové vločky jako drobné víly jeho polibků. Když přichází, přála bych si ustlat si mezi posledními třpytkami podzimu a na chvíli se zastavit - možná jenom na okamžik, abych mohla vidět tu tolik známou tvář ledového prince. Elfa, který šeptá příchod pohádkové zimy. Je stvořený ze zimního slunovratu..


Pastelkování

29. října 2012 v 19:06 | Šeříková N. |  Inspirativní lidé
Nechat čas, aby nám zůstal jako studánka slz v dlaních, zaposlouchat se do šumění vlnek uvnitř mušle - do toho vábení vesmírných dálek. Celá příroda se zatřpytila jenom pro nás. Přitom stačí jenom..

Podzimní medicína a sníh

27. října 2012 v 22:47 | Šeříková N. |  Příroda kouzlí
Roztávala ve volnosti. I slzy se jí na tvářích proměnily ve zmrzlé perly deště, který se třpytil prvními zimními baletkami. Vločky ztracené něžně padaly do dlaní, kde v doušcích štěstí usnuly. Drobné stopy bosých chodidel už dávno chlad skryl pod svůj obláčkový šátek. Cítila se jako víla severního pólu zrozená z lunární záře.

Podzimní vůně - 1. část

25. října 2012 v 18:08 | Šeříková N. |  Povídky
Věnováno zesnulé (Ta)jemné Kakaové, která před rokem kouzlila v zaprášené truhle pocitů.
Btw: Děláno na části kvůli múze, která se za pár okamžiků vrátí z polární říše :-)

Návrat k nevinnosti

18. října 2012 v 6:50 | Šeříková N. |  Lístky veršů
Jenom tak hledět,

Modré oči

5. října 2012 v 22:30 | Šeříková N. |  Povídky
Takové drobné povídání nanešené do trochu smutné povídky. Možná nejdříve nepochopíte anebo vůbec, proč jsem ji přiřadila k tématu týdne "Lenost", ale prosím, nezlobte se.

Kam dál