Ten, co nosí Mír

27. března 2012 v 20:05 | Šeříková |  Lístky veršů
Za šeříkovými keři zářily světlušky


na cestu březnovým poutnicím,
noc a měsíc nebi převlékly plášť
a hvězdy otevřely víčka.
Spící studánky hlasitě oddechovaly,
vrby třísnily své copy
o mladičké lípy
se srdcem na dlani.
V petrolejce dohořívala poslední svíčka,
odzvonil čas ohnivých tanečnicí,
které se odepbraly do oblak.
Děti natahovaly
své ruce po kapkách večerní rosy,
houští přestal drak
hlídat.

Já jenom cítila tvou vůni,
vůni zázraků a splněných přání,
s tvaří skrytou pod tvými křídly,
plakala jsem jako nebe,
když padá čaromocný déšť.
Když utřel jsi mi oči,
abych spatřila celou tůni
bolesti,
co odešla, mé spaní
se kolébalo na vlnách
říční hladiny,
v níž jsem poprvé zahlédla sebe.

Díky tobě věřím na pohádky
a dobré konce,
můj anděli!

*****
Věnováno okřídlenému příteli, co přinesl mému srdci Mír..
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bezejmenná* Bezejmenná* | Web | 28. března 2012 v 16:21 | Reagovat

Máš pravdu :-) Jen jsem chtěla pojmout článek týdne trochu jinak než každý druhý tady. Nemám na sebe celkově ani špatný, ani dobrý názor. Jsou věci, ve kterých si opravdu věřím. Za které jsem ráda. Které mi jdou. Jen jsem chtěla lidi trochu "donutit" zamyslet se, jestli je chyba vždy na straně někoho jiného, nebo jestli na něčem mají i svůj podíl. Takový okrajový záměr, možná se mi to moc nepovedlo :-) ... Mimochodem, předpokládám, že to krásné dílo v článku je Tvé tvorby. Píšeš nádherně, poeticky! Krásně se to čte :-)

2 Ebolin Ebolin | Web | 28. března 2012 v 17:43 | Reagovat

Páni... :-)
Jsem tak nadšená, že Tvé veršíky, slova vonící šeříkem, nejsou smutné, plny strachu z reality... Naopak jsem potěšena Tvým štěstím, které si zasloužíš!
Takže, nezbývá mi nic jiného, než Ti fandit :-)

3 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 28. března 2012 v 19:02 | Reagovat

Další ukázka toho, jakou nadpřirozenou bytost tu máme... ;-)
Nádhera, tvůj anděl bude jistě rád :-)

4 Vendy Vendy | Web | 28. března 2012 v 20:24 | Reagovat

Mé jméno je Naděje.
Mám modrá křídla motýlí a těmi jsem zavadila o řasy neznámé dívky.
Stála v kouzelné zahradě svých snů a přání, kolem voněly rezedy a růže a ona se dívala nepřítomným pohledem.
Něco jsem v jejím pohledu zachytila.
Snad lítost, stesk a smutek...
Rozepjala jsem svá křídla a pohladila ji po tváři.
Usmála se - a stala se Šeříkovou vílou.

5 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 28. března 2012 v 21:11 | Reagovat

I stalo se, že anděl nazval někoho andělem ... a v té posvátné chvíli se svět stal dokonalým ... :)

6 signoraa signoraa | Web | 29. března 2012 v 11:24 | Reagovat

Četla jsem to několikrát. Krásné, jemné, procítěné. :-)

7 Lucerna Lucerna | Web | 29. března 2012 v 12:42 | Reagovat

Stala sa steba Serikova vila :) Vendy vie veci vzdy tak pekne vydtihnut :).
Je nadherne vydiet v odraze nie len svoj obraz, ale aj samu seba. Anjel si vybral spravnu bytost, ktora to vie ocenit :).

8 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 30. března 2012 v 21:20 | Reagovat

Krásné... ostatně, jako vždy, Tajemná šeříková vílo! Také bych chtěla jednoho dne vdechnout svěží vzduch a v něm ucítit vůni zázraků a splněných přání... jak to asi voní? :)
Jen, opravdu teď budeš sídlit zde?

9 Mniška Mniška | Web | 31. března 2012 v 14:01 | Reagovat

Tvá slova přinášejí inspiraci a jak je vidět, Vendy to nedalo a hned se také pustila do krásných veršovánek. Je úžasné, když je někdo nositelem inspirací, nositelem krásných symbolů. Jakpak by člověk nemohl věřitna víly, když zde zrovna jedna taková sídlí!

10 malé srdce malé srdce | 1. dubna 2012 v 0:45 | Reagovat

Překrásné... Jemné... Vzdušné...

11 Šeříková N. Šeříková N. | Web | 28. července 2012 v 15:29 | Reagovat

Děkuju moc vám všem! :-)

[5]: Páni.. Ani nevím, jak tvá slůvka dokážu přijmout.. ;)

[8]: Ano, budu tady :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama