Věříme na víly!

20. dubna 2012 v 21:51 | Šeříková |  Vzdušné zámky
Seděla jsem a koukala do Slunce. Z očí mi stékaly cinkavé slzy štěstí, že veškerá bolest odchází, že konečně věřím, protože právě tohle nás všechny naplňuje! Vidět Světlo Jeho, Světlo Matky Země a Světlo Děťátek - naši překrásnou zář. Ale zůstáváme mlčet..


Vzpomínám si na první chvíli, kdy v televizi hrál Petr Pan, co kříčel : " Já věřím na víly!", aby svou Zvoněnku zachránil. Snad všichni, tam někde v jádru, jsme plakali také a snažili se pomoci jednou jedinou myšlenkou, se srdcem čistým jako Andělská křídla. Možná se někteří chvěli, choulili se do klubíčka, modlili k Otci - na malý okamžik i spící Bytosti dokázaly pozvednout víčka, ukázat oči projasňující všeobjímající Láskou každou část milované Přírody. Až po příchodu titulek zase zavřely dvířka do kouzelného světa, kde si hrajeme, kde objímáme vnitřní Indigátko.
Prosím, rozšiřujte poselství o existenci jemnohmotného království, popisy, krátkými útržky v komentáři, žádám vás, zapojte se do menšího projektu Vzdušné zámky, ke kterým společně najdeme klíč! Nemusíte zveřejňovat žádnou ikonku, autorská práva náleží všem probouzejícím se.



Prosím, představte mi svou vílu ve krátkém psaníčku, obrázku, verších, písních, úvaze, povídce/pohádce..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fée Fée | E-mail | Web | 21. dubna 2012 v 7:34 | Reagovat

Ano, když Petr volal, že věří, věřila jsem s ním. Měla jsem chuť vstát a vykřiknout "Já také věřím", a tak pomoci Zvoněnce...
Bude mi ctí zúčastnit se šíření víry...
Svou vílu, až si ji zase potkám mezi sny a skutečností, Ti představím...
Ale jedno je jisté - jedna z víl, bez kterých by to na světě nešlo, jsi Ty!

PS: Pozdrav posílá Tvá Sedmikráska :-)

2 malé srdce malé srdce | 21. dubna 2012 v 18:44 | Reagovat

Dojímá mě s jakou křehkostí píšeš svá slova... Je to takové občerstvení v tomto tvrdém a bezcitném světě! Já věřím na víly, i když jsem nikdy žádnou neviděl. Viděl jsem jen několik duchů a různých přízraků. Bohužel víly jsem nikdy neviděl, abych mohl obdivovat jejich jemnou krásu. Ale věřím, že existují a vždycky jsem věřil. Ten obrázek je kouzelný.

3 Vendy Vendy | Web | 21. dubna 2012 v 19:24 | Reagovat

Bohužel, víly mě opustily. Nebo jsem opustila víly?
Snad je někdy znovu najdu.
Ale tvá slova mi dávají naději, že někde čekají. Jen si dávají na čas...
Krásný projekt, jestli to tak vůbec můžu pojmenovat. Třeba mě inspiruje.
Tebe inspiruje určitě. Jsi plna krásných myšlenek.
A viděla jsem tvůj nový návrh pro nový blog Ebolin, je nádherný. Ty sama jsi taková dobrá víla... 8-)

4 kapriolls kapriolls | Web | 21. dubna 2012 v 22:31 | Reagovat

Petr Pan je moc krásný film :)Ne jenom proo, že je to hezký herec :D ,a le proto, že je emocionálně úžasný ...jako malá jsem ten film měla nejradši ...

5 kapriolls kapriolls | Web | 21. dubna 2012 v 22:31 | Reagovat

a taky ti chci pochválit ten úžasný obrázek v z áhlaví :)

6 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 23. dubna 2012 v 10:17 | Reagovat

Hraje mi http://www.youtube.com/watch?v=jZW4PCaxGS8 a je čas na pár řádků ...

Ahoj, vílo, zdravím Tě. Ahoj, esence života, tak jemně se probouzející v mém nitru a v nitru každé živoucí bytosti tady u nás ve Vesmíru. Tak dlouho jsem Tě hledal, a přitom jsem jen nechtěl vidět, že jsi nikdy neodešla ... neprosím Tě o odpuštění, neboť již žádného není potřeba ...

Víš ...

Tolik jsem Ti toho chtěl říct ... tolik slov, přání ... a nyní mi všechna slova dochází ... přesto mám ještě něco málo na srdci ...

Vždycky jsi tu pro mě byla, i ve chvílích, kdy jsem v Tebe nevěřil nebo Tě zatracoval do hluboké hloubky hlubin pekelných - které jsem ovšem měl jen a jen v sobě ... a nyní, nyní pláču dojetím a zároveň se směju jak blázen. Uvědomil jsem si totiž, že nikdy žádné hlubiny nebyly ... že jsi to všechno překonala ...

A čím ...
Tomu jsem dlouho nerozuměl ...

Mlčením a pohledem, ze kterého se rozlévala Tvá čistá láska ... tak nezištná a všespojující, až se před ní každé slovo radši rozplyne v nirváně, než aby chtělo být vysloveno ... Za celý život jsi mi neřekla jedno jediné slovo ... a já pochopil, že jsi ani nic říct nemohla ...

A proto Tě teď objímám bez jediného slova ... nevím, zdali jsi Ty mnou, nebo já Tebou ... už to není důležité ... a mluvím jen proto, aby i ostatní, kteří Tě ještě nevidí, se o Tobě doslechli i v té největší temnotě ... která vždy předchází úsvitu ... a proto ji také nelze nemilovat ...

*dojatě se usmívá*

Děkuji, že Jsem.
Děkuji, že Jsi.
Děkuji.
...
..
.

7 Kapratinka Kapratinka | 23. dubna 2012 v 13:22 | Reagovat

Milá Šeříková víla,

keď som čítala tento článok na okamih som mal pocit, že sedím na krídlach motýľa a letíme do krajiny, ktorú dobre poznám.
Medzitým mi niekto šeptá do ucha: Víly si majú pomáhať. :)

8 Mniška Mniška | E-mail | Web | 24. dubna 2012 v 12:57 | Reagovat

Nechť Tvé přání je vyslyšeno a na svět vzejde plno nových krásných víl, které udělají radost všem lidem! Snad narodí se jich mnoho a i kdyby ne, nevadí, někdy není určující číslo, ale to, co je ve skutečnosti v nás a v tom, co děláme. A Ty jsi jedna z těch, která žije za mnoho tisíců víl!

9 Nikola Nikola | Web | 22. června 2012 v 7:04 | Reagovat

Píšeš moc hezky, máš vážně talent :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama