Hlas šeříkového krále

15. května 2012 v 20:06 | Šeříková |  Povídky
První příběh na pokračování, který již jednou napsaný byl - v mém srdíčku..



Ležela ve svojí oblíbené levandulové houpací síti, kterou ochotně držela dryáda jabloně a duch starého javoru. Usmívaly se na děvčátko jako na poklad, protože se narodilo o svatojánské noci, se srdcem otevřeným jejich písním, kterými se snažili šířit lásku do světa lidí. Říkali jí Fleur, duchovním jménem, co se tolik lišilo od toho pozemského, od Alžběty. Bylo něžné, jemné, hladilo jako květy šeříků, téměř lákalo sladké sny, aby opět začaly kouzlit po osamělých nocích. Přesto unešeně kroužily okolo sedmiletého dítěte, které si cumlalo své čokoládové vlasy a pozorovalo kaštanovýma očima tančící víly. Zářily krásou jemnější než hedvábné šaty sklouzávající po útlých tělíčcích bledé barvy. Leskly se mezi paprsky usměvavé luny splývající s veškerou něžností vanoucí po celém šeříkovém háji. A světlo v lucerně pozvolna zhasínalo. Již tmě bránily pouze hvězdy. Rozespale otevřely svá víčka i ústa. Pokoušely se něco zavolal, když se rozletěly domovní dveře.
" Bětko, prosím tě, víš, kolikátá odbila? Půlnoc! Pojď rychle domů, nebo venku zmrzneš." Zaplakala vysoká žena s ustaraným výrazem ve mladém obličeji. ´Zase se pohádaly´dovtípila se Fleur, loučíce se s kouzelnými bytostmi.
Už ležela v posteli, zachumlaná, schoulená v klubíčku. Poslouchala zpěv Liry, strážného anděla bdícího bez přestání. Vypadala úžasně. Zlatavou auru doplňovaly blonďaté kudrliny. Působila jako přerostlé dítě s myslí sloužící pouze Bohu. Představovala druhou matku, rodinu skrytou za zástěnou nepravého života. Úchvatnému hlasu přidávala harfa se svými omamnými tóny. Ukolébavka z rukou prosvítajících přátel. Zněla tolik líbezně. Třeba ji jednou uvítá u brány k dalšímu životu.Hudbu však slyšela pouze ona, stejně jako zavrzání dveří a zakvílení kliky.
" Drahoušku? Chceš přečíst pohádku před spaním?" zeptala se rozklepaně matka
" A nemohla bys mi nějakou vymyslet? Prosím, prosím!"
" No dobře," povolila, sedajíce si na vyhřátou peřinu, otřela si neposlušné slzy a zhluboka se nadechla: " Žila byla malá víla. Jmenovala se Lira, podle svého oblíbeného stromu, co stál na samém kraji lesa snů. Ta víla hlídala každou studánku před stínem temného strachu. V korytě totiž bublal mír zemřelých duší.Dávala pozor i na sedmiletou holčičku zapletenou do světa lidí. Moc se spolu přátelili, chodily na procházky, létaly za červenajícími se oblaky pozdravit královnu elfů Mab.."
" Mamí! Ty konečně vidíš?"
" Co bych měla vidět?"
" Přece kouzelné bytosti přírody, elementály, rusalky, salamandry, sylfy, gnómy..!"
" Nic takového neexistuje! Alžběto, přestaň konečně vykládat nesmysly. Nemám náladu poslouchat mytologické úryvky z Bible. Dobrou." Při křiku vyběhla z místnosti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sedmikráska Sedmikráska | E-mail | Web | 15. května 2012 v 21:00 | Reagovat

Tvé příběhy jsou plny skutečných snů, které bych chtěla prožít :-)

Fleur, to je nádherné, opravdu jemné vílí jméno ;-)
Její maminka asi není moc chápavá, jistě ji tím ničí. Dívka tak citlivá, ale přesto vytrvale věřící - není to příběh o Tobě? :-)
Doufám, že Fleur nepřestane věřit a že její maminka otevře oči a uvidí krásu přírody...

Těším se na pokračování...

2 Mniška Mniška | Web | 16. května 2012 v 8:38 | Reagovat

Ten příběh mě unesl. Tvá slova umějí lidi unášet z realistického světa. Ten první výjev, který jsi popsala, v té houpací síti si úplně umím představit na obraze, který by nakreslila MAB.
I já se těším na pokračování. Tvá poetická, heboučká slova mě nepřestávají hladit po očích, které Ta úžasná slova čtou

3 Taure Taure | Web | 16. května 2012 v 11:11 | Reagovat

Páni,to je krása! :-)  Je nádherné,že Fleur vidí...kéž by se mi to už taky podařilo...zatím jen slyším...občas.. :-| ...co se týče její maminky,je to smutné...nevidí a nevěří...škoda...hlavně to,že nevěří...ale věřím tomu,že jednou si najde cestu =)

4 Taure Taure | Web | 16. května 2012 v 18:52 | Reagovat

Zdravím Šeříková :-)
Před chvílí jsem byla na zahraděkde máme dva šeříky - hned jsem si na Tebe vzpomněla! :-)  

Doufám,že se máš nádherně =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama