Napijeme se společně?

29. května 2012 v 15:28 | Šeříková |  Pod slovem Láska
Jenom zavřít oči, párkrát se nadechnout své vlastní nesmírné lásky. Duha se objeví sama, stačí se pouze schoulit do klubíčka na jednorožce jemnosti a splynout se vším - a nechat vítr prostoupit do našeho těla, které bude hlídat jako andílek strážný. Za meduňkovými čajem, co čeká od každého východu slunce do lehkého tance měsíčních duchů. Jako ve snu tvořeného jenom přáním plném světelných pocitů.



Pořád přichází. Nápady vílích královen, obrázky krajin světa z barev duhy, uvolňující tóny přírodní hudby. Každodenní šálek čaje na usínání se sladkými sny. Voní po nekonečném míru, vánku letní jablůňky, písničce zamilovaného elfíka, stéká jako vodopád růženínových slz štěstí kreslícího po mladé slečně Mysli. Nikdy nechutná stejně, nikdy nespálí srdce, nikdy se nestane posledním douškem. Stále existuje. Držíme si ho v dlaních, jako nebeské požehnání, dárek z dalekého domova u zpívajících serafínů. Ale proč většinou zůstáváme slepí? Proč se nezastavíme? Proč se neustále vymlouváme, že fantazie již dávno zmizela? Svět pořád kouzlí, svět skutečných zázraků s ranním šálkem nádherných emocích. Žádná konvička neexistuje, žádná myšlenka na bolest, žádná povadlá růžička - neb všechny v rukách víl žijí navěky. Tak kdy se napijeme společně?


PS: Někdy stačí málo slov, abychom ožili ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sedmikráska Sedmikráska | E-mail | Web | 29. května 2012 v 17:29 | Reagovat

Čaje, nápoje života, bychom si měli vážit. Není to samozřejmost, že smíme pít...

Nádherné myšlenky ;-)

2 malé srdce malé srdce | Web | 29. května 2012 v 18:46 | Reagovat

A stejně tak jako málo slov stačí na to, abychom ožili; stejně tak stačí málo slov na to, abychom zemřeli. Ale ve Tvých článcích malé srdce jenom ožívá, protože malé srdce zná šeříkovou píseň. Proto se ho tak dotýká v jeho vlastní nesmrtelné duši. Zná toho motýlka lehkosti a vílu okouzlení. Když je mu někdy smutně, vejde do šeříkové zahrady, schoulí se do klubíčka a na milióny světelných let odletí ze světa bolesti a nepochopení do světa sladkého zapomnění.

3 pavel pavel | Web | 29. května 2012 v 21:14 | Reagovat

Někdy stačí i milý pohled. :-)

4 Vendy Vendy | Web | 29. května 2012 v 22:35 | Reagovat

Krásné, pohádkové, něžné, zasněné.
Připíjím meduňkovým čajem s lžičkou medu.
Ať tvé dny šeříkově voní a v tvé mysli se rodí další poetická slůvka, kterými krášlíš tento svět. :-)

5 Lucerna Lucerna | Web | 29. května 2012 v 23:34 | Reagovat

Napit sa zo studnicky fantazie. Studne plnej vonavych kvietkov vo farbach duhy, ci sumu nie len kridiel motylov, ale aj vil a snov :).
Krasne si dnes carovala. Treba sa zastavit a usmiat. Usmiat sa na svet, aby sme dokazali vnimat ako sa svet usmieva na nas   :)).

6 Kik Kik | 30. května 2012 v 21:16 | Reagovat

Krásné :)) nápady..fantazie
Každý jí můžeme oživit čímkoliv,nikdy nezmizí..pokud jí nenecháme sami v nás umřít..

7 Aki Aki | Web | 30. května 2012 v 21:16 | Reagovat

Ehm....Ten tvůj komentář jem nějak nepochopila....

8 L. L. | Web | 31. května 2012 v 19:22 | Reagovat

Článek jsem nečetla, ale líbí se mi obrázek :)

9 Lilly Lilly | E-mail | Web | 1. června 2012 v 18:10 | Reagovat

Ó, ten prvý odstavec bol úplne úchvatný. Akoby som tam bola *-*
Krásny článok, jeden z tých vydarenejších :)

10 Amelie Amelie | Web | 2. června 2012 v 21:00 | Reagovat

Nádherně napsané, máš velký dar unést čtenáře do krásného světa snů. Děkuji Ti za tvá milá slovíčka.

11 Mniška Mniška | E-mail | Web | 11. června 2012 v 23:14 | Reagovat

Kdy? Nejraději okamžitě! Hlavně Ty jsi inspirací pro to, že fantazie neumírá v tomto zdánlivě šedém světě, ale právě ta maska světa dokáže vyčarovat nevídané.

12 hakuka hakuka | Web | 12. června 2012 v 17:59 | Reagovat

Ta slova hladí. Už od rána mě šíleně bolela hlava a najednou... to přestalo. :-) Asi jsi kouzelnice. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama