Copak by sis přála?

2. července 2012 v 17:27 | Šeříková |  Šeříková
Koukám se nahoru, na obláčky, které se snoubí s letním vánkem fantazie, na to, jak hřejí unavené slunce. Nebesa rozsévají večerní kapky rosy pro víly tajemných nocí, drydády topolů, bludičky hledající cestu ke svým zářícím srdíčkům. Krásná hra barev, když mi do očí prší deštík pozdních jarních slz. Mám chuť roztáhnout křídla a odletět, vznést se někam dovnitř, ke dveřím do přístavu spánku, kde se rodí všechny hřejivé sny, ochutnat ranní mlhu, jestli opravdu hladí jako lesní mech, nechat zaznít slůvko bez písmen, zahlédnout šátky bezmezné lásky, zase se vrátit domů. Sfoukávám několik svíček od maminky Přírody, utkané z nejjemnějšího proutí, místo vosku hájem prochází květinová vůně vzpomínání. " Duhové štěstí, Šeříková!" usmívám se.


Když zavřu oči, slyším šepot víl, jak hladí má ouška otázkou: " Copak by sis přála?". Sama nevím. Možná odejít na věčnost? Obejmout další stromy, dotknout se křehounké dlaně dryády, uhánět na hřbetě hladkohřívého jednorožce, zatoulat se do příběhu jiných lidkých bytostí volajících o pomoc, konenčně se probudit do nekonečného snu? Nebo poznat opravdovou lásku? Zase se dokázat schovat pod andělská křídla a neukrývat pod ta svá drobná poutníky? Být malé děťátko? Je těžké něco vyřknout, když znám moc jediného přání. Nemůže to mé někomu ublížit? Copak skutečně znám toužení svého srdce? " To, co stále hledám." hlesnu a dočkám se čarovného úsměvu milované Andělky. Poznám snad chechot psíka?
Ale protože o sobě tak moc nerada mluvím, píši nebo nenechávám tajemství ve kvítcích Šeříku, víc se asi nerozpovídám, ani na narozeniny.

*****


A malinký květino-stéblo-sedmikráskovo-morčecí dárek pro vás všechny :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 3. července 2012 v 8:25 | Reagovat

A já bych si přála, abys tu zůstávala s námi, darovala nám další krásná slova nekonečné fantazie a tvého snění, neboť ty, Šeříková vílo, zkrášluješ svět.
Ať s jednorožci nebo zcela prozaicky na kole, ať s duhovými ptáčky štěstí nebo štěbetající andulkou, ať se smutným lkaním bájných sirén nebo s písničkou na rtech, buď tu s námi.
Děkuji za krásné květinové věnování.
A krásné narozeniny, ať Šeříkové, nebo ty opravdové... :-)

2 terka-vesela terka-vesela | 3. července 2012 v 16:00 | Reagovat

nádherné vyjadřování! Přála bych si, abys psala dál...

3 J-Zee J-Zee | Web | 3. července 2012 v 20:18 | Reagovat

Krásné,napiš ještě něco podobného,hezky se to čte. :)

4 Mniška Mniška | E-mail | Web | 3. července 2012 v 21:30 | Reagovat

Jsi tak skromná. Ale neudivuje mě to, Ty jsi prostě malá kouzelná víla, co umí potěšit svými přenádhernými články. Den je pak hned hezčí a za to Ti děkuji.
Nádherné morčátko jsi nám sem přichystala! Děkujeme mnohokrát!

5 Nikollet Nikollet | Web | 4. července 2012 v 7:37 | Reagovat

Úžasně píšeš, vážně.. je radost to číst:)

6 zelenykavalir zelenykavalir | Web | 5. července 2012 v 13:44 | Reagovat

Pěkně napsané, ale cítím v tom trochu smutek...

7 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | E-mail | Web | 5. července 2012 v 15:24 | Reagovat

Zdarec!
Jestli máš ještě zájem porotcovat New Weird, tak mi prosím napiš mail (tvůj starý nefunguje), potřebovala bych na tebe i FB kontakt, doufám, že to nebude problém. Byla to i jedna z podmínek porotcování ;-)
A zkus to do konce týdne, prosím.
Suss

8 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 6. července 2012 v 13:29 | Reagovat

takže tě mám z porotců škrtnout? 8-O

9 Sedmikráska Sedmikráska | E-mail | Web | 16. července 2012 v 10:07 | Reagovat

Ať si budeš přát sebevětší přání, vždy bude vyslyšeno :-)

Děkuji za přání :-) Funguje, tábor jsem si užila ;-)

10 dont-worrybe-happy dont-worrybe-happy | Web | 6. října 2012 v 19:54 | Reagovat

Píšeš tak obdivuhodně... Úplně mě to fascinuje, ale tak trochu děsí zíroveň... Jako bys byla nějaký jemný hlas v mé mysli... Mmmm... Tvoje slova mě neuvěřitelně uklidňují... Když vidím, jak píšeš a čtu mezi tebou napsanými řádky, jaky by mi běhal mráz po zádech... Přijemný, ale přece jenom... Prostě milý, ale mráz... Já, já píšu ztřeštěně, jakoby hlasitě. Úplně mám pocit, jako bych svými šílenými plány a nápady a drzými poznámkami rušila nějaký posvátný klid... Brrr... Zase ten mráz... Myslím, že umím psát i tak nějak nostalgicky, jemně a něžně, ale já jsem o přírody trochu hlasitý, potrhlý, divoký a nespoutaný člověk... Kdybys chtěla, zavítej do mého šíleného, veselého a hřejivě praštěného světa!!! Budu ráda! :-)

11 Vendy Vendy | E-mail | Web | 9. října 2012 v 12:41 | Reagovat

Milá Šeříková vílo, chtěla bych udělat představení tvého blogu a k článku samotnému dávám i několik otázek autorům blogu.
Měla bych i pár otázek pro tebe, ale nevím, kam je mám umístit.
Můžeš mi, prosím, poslat svůj email?
Nebo, pokud chceš zůstat utajená (i když bych tvůj email nezveřejnila, o to se nemusíš bát), mohla bych své otázky nechat u mě v rubrice Máte slovo - pár dní, než by sis je stáhla. A stejně tak bys mi mohla do téže rubriky odpovědět, takhle to udělala i Beatricie...
Nemusíš na všechny otázky odpovídat, pokud by se ti zdálo, že jsou příliš osobní. Můžeš napsat třeba jen, že na tuhle otázku bys nerada odpovídala... ale taky se můžeš rozepsat po svém.
Otázek mám deset a jednu doplňkovou, ale můžu říct, že jak jsem tak psala, zjistila jsem, že otázek na tebe bych měla daleko víc... jsi totiž záhadná osůbka, aspoň pro mě.
Ale zůstanu u těch deseti. Pardon, jedenácti.
Kdyby sis chtěla udělat představu, jak takové představení blogu vypadá, můžeš se podívat tady:
http://eumenidas.blog.cz/rubrika/predstavuji-vam
Každé představení je, pravda, trochu jiné.
Byla bych ráda, kdybys mi odpověděla co nejdřív - umístila jsem do článku i tvoji výzvu na setkání s obrazy Marušky Brožové, tak aby se to stihlo, víš...
Tenhle komentář můžeš potom smazat. Ráda bych ti to napsala jinam, ale nemáš tu Zprávu autorovi, nebo oddělení pro Reklamy nebo tak... a tvůj email neznám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama