Srpen 2012

Přání

28. srpna 2012 v 22:59 | Šeříková N. |  Vzdušné zámky
Vzpomínám si, jak jsem hleděla na nebe a přála si, abych se na chvíli mohla vznášet ve hvězdách. Nevím, zda i mé tělo létalo, ale v očích se mi zrcadlila neskutečná volnost. Jenom pocit, emoce, možná i ukrytá síla přání ukázala na křídla tvořená fantazií. Byla čirá jako hladina spící studánky a konejšila světlou modří pomněnek. Vánek chutnal po skořici. Jeho šátky mě opatrně vzaly do dlaní, jemné hedvábí se pozvolna ztrácelo. Nikdo tam nestál, nekonečnost vesmíru trochu děsila. Stačilo pouze zavřít víčka.. Spousta elfů sladkých snů a andílci hrály tak, jako prosincová zvonkohra Štědrého dne. Nádherná medicína snění..

Kdybych byla..

23. srpna 2012 v 19:14 | Šeříková N. |  Šeříková
Vzpomínám si, jak jsem tady v šeříkové říši poprvé psala článek o sobě. Připadal mi tak neobyčejně obyčejný a neuvěřitelně nudný. Nikdy bych se v něm nezrcadlila. Žádné noční nebe skryté pod tmavě modrý šátek ozdobený ospalými hvězdami ani velké objetí, které bych světu moc ráda věnovala jako peřinu před temnotou. Jenom nicneříkající slova bez duše. Když se ponořím do království své fantazie, cítím každou vůni, každý drobný záchvět lístků sakur. Jenže tehdy nic nepřicházelo. Pouze divné ticho a prázdno. Takže.. nyní, jako kvítky mého srdce vám budou tiše šeptat skrytá poselství.


Mateřská láska

21. srpna 2012 v 20:29 | Šeříková N. |  Příroda kouzlí
Mateřská láska proplouvá celým mým životem. Roztahuje svá nádherná křídla z růžových závěsů, aby mě mohla schovat před zlým světem, cítím její něžné objetí, jak křehce dýchá, kdykoliv se topím v temných myšlenkách. Vždycky si děťátko přitiskne k srdci, které ho ukolébává k naprosté spokojenosti. Nosí drobný klíček dospívání, ale zároveň připomíná hru barev. V království květin se blýská jako maceška nebo mateřídouška, na nočním nebi se prohání přeměněná v sněhového pegase, u našich oken poletuje jako bělásek, uprostřed lesa chrání v podobě jablůňky, odráží se mezi srstí plyšákům. Nikdy nezmizí, nezná pomíjivost..

V oblacích

19. srpna 2012 v 20:02 | Šeříková N. |  Povídky
Někdy nesmíme plácat slova na něco, co ani nesvedeme popsat.. :-)
Ještě bych moc ráda pověděla, že povídka se vůbec netýká mého života..

Víla noci

14. srpna 2012 v 20:00 | Šeříková N. |  Lístky veršů


Eflka podzimního vánku a vůně jara

14. srpna 2012 v 13:25 | Šeříková N. |  Inspirativní lidé
Vzpomínám si, jak se proháněla mezi lučními stébly. Její vlasy mi připomínaly lístky obarvené babím létem, v očích se zrcadlila vůně přicházejícího jara. Elfka hubená jako srpek měsíce, když odplouvá na konec couvání, v nadpozemských dlaních hladila pastelky, kterými kouzlila po pomněnkové obloze. V oáze mojí fantazie. Byla to má jediná kamarádka, dokázala, abych se konečně přestala bát mluvit s lidmi.

Sladké sny

11. srpna 2012 v 19:56 | Šeříková N. |  Lístky veršů
Nádherný pocit,

Kvetoucí..

8. srpna 2012 v 22:05 | Šeříková N. |  Příroda kouzlí
... láska? Láska k přírodě? Kéž bych se roztříštila v její kráse a něze..

Nevinnost..

7. srpna 2012 v 8:18 | Šeříková N. |  Příroda kouzlí
Když spím, musím cítít teplo kožíšku obrovského medvěda. Po probuzení se stvoření dokáže přeměnit v milého jednorožce, který mě ve své sněhové hřívě zanese ještě na chvíli do krajiny snů. Létá, blýská se, sluneční paprsky proplétá se září svého drobného růžku tvořeného duhovými šátky. Projíždíme se okolo studánkových oblázků třísnících se o vlnky utíkající únavy. Hájem sakurových lístků si necháváme zdobit úsměvy. Nádherný pocit volnosti pomalu odlétá s jitřním vánkem pryč.

Měsíční tajemství

3. srpna 2012 v 23:07 | Šeříková N. |  Lístky veršů
Sním tak, abych mohla hledět na tvé něžné světlo,