Kvetoucí..

8. srpna 2012 v 22:05 | Šeříková N. |  Příroda kouzlí
... láska? Láska k přírodě? Kéž bych se roztříštila v její kráse a něze..




****
..zatoulat se v nekonečné měkkosti lístků růží..


*****

Copak asi žlutá skrývá za tajemství?


****

Slunce, proč děláš slunečnice tak kouzelné?

****

... a proč se moje sestřička alespoň jednou nedokáže zatvářit zasněně? ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 8. srpna 2012 v 22:55 | Reagovat

Moc hezké fotografie. :-)

2 Cielin Cielin | Web | 9. srpna 2012 v 7:31 | Reagovat

Nádherné...
Jednou jsem měla sen o tom, že spím v lístcích růží - rudých, růžových, bílých, i žlutých :-)
Slunce možná chce, aby i když ono zajde za mrak, bylo něco tak nádherně optimisticky žluté :-)

Tvá sestřička se možná nedokáže zatvářit zasněně, protože už se jí jeden ze snů plní (?) :-)

Krásné fotografie!

3 helena helena | Web | 9. srpna 2012 v 10:10 | Reagovat

Vnímáš květinky celou svou bytostí a chtěla bys,aby vše bylo takové,jak to cítíš.Ono to takové opravdu ještě je.Možná to takové zůstane a možná Ti bude položena přes oči páska.Je to pak mnohem těžší,tak jak u Tvé sestřičky. :-)

4 Terless Terless | E-mail | Web | 9. srpna 2012 v 10:21 | Reagovat

nádherné... :) jak fotky, tak nezodpovězené otázky k nim... :) proč to nedokáže? možná proto, že jsi tím byla obdařená Ty až moc a jí to chybí ;)

5 Mniška Mniška | Web | 9. srpna 2012 v 11:09 | Reagovat

Když vidím ty něžné růže, hned bych se do nich také s radostí zachumlala. Představuji si jejich nádhernou a libou vůni a jejich sametovou hebkost. Dívala bych se na ně každé dny

6 Em Age Em Age | Web | 9. srpna 2012 v 17:50 | Reagovat

Ahoj, máš u mě hodnocení blogu. :)

7 Houp Houp | Web | 9. srpna 2012 v 18:44 | Reagovat

Zvláště ty první vypadají nádherně! Ta první si mě zcela odčarovala! Skoro mi přijde jak z pohádky, tak nějak čekám kdy zní vyskočí Lískulka nebo snad Maková panenka! :) Je to krásné!

8 Infinity Infinity | Web | 9. srpna 2012 v 18:47 | Reagovat

To jsou nádherné fotky. :)

9 malé srdce malé srdce | Web | 9. srpna 2012 v 21:50 | Reagovat

Mám svůj okruh blogů, které mám moc rád a každý z mých oblíbených blogů, na které rád chodím mi něco dává. A co mi dává blog Šeříkové? Něco moc krásného cítím v srdci. Když přijdu večer unavený domů z práce a když nastane v mém žlutém pokoji příjemná kontemplativní atmosféra, kliknu na Tvůj blog a Tvá jemná slova začínají kouzlit v mé duši. A já se najednou cítím být lehčím až vážím méně než nepatrné sojčí pírko. Docela by mě zajímalo, kolik asi váží lidská duše. Nevím to, ale vím, že slova, která kouzlíš ve svém srdci mají v sobě sílu oživovat, napravovat a léčit všechno to, co je umírající, pokřivené a  nemocné na duchu. Jaké velké a krásné musí být srdce Šeříkové, když dokáže nakreslit takovéto slovní obrazy. Ó, vskutku... Ona je básníkem své duše. Já to poznám, mám pro toto jedinečný cit, který mi byl darován. Vždyť slova, která přinášejí radost druhým, jsou Božími doteky. A věř, že kdyby Tvé srdce nebylo čisté a průzračné, takové jaké je,  nikdy bys nemohla takto dokonale spojovat slova do vět a vytvářet z nich úžasnou symfonii radosti a krásy.

Na druhé straně, pokud čtenář nemá podobné srdce, nikdy by nemohl pochopit takovou krásu, která se mu nabízí.

Jen pár vět má Tvůj článek a jaká radost se mi točí v srdci!

"... láska? Láska k přírodě? Kéž bych se roztříštila v její kráse a něze.."

Nádherná jednoduchost a prostota, ale díky ní můžeme cítit tu jedinečnou vůni Božího zázraku otevírání srdcí.

"...zatoulat se v nekonečné měkkosti lístků růží..."

Tato věta ve mně doslova explodovala až se mé vlastní srdce zachvělo... Ó, chtěl bych se na nepatrný okamžik věčnosti schoulit do Tvého srdíčka a usnout v něm, jako ta včelka na žluté pampelišce.

"Copak asi žlutá skrývá za tajemství?"

Celý náš život je tajemstvím a tajemství je jako kukla, kde dochází k nepochopitelné transformaci.

"Slunce, proč děláš slunečnice tak kouzelné?"

Kolikrát nenávidím lidi pro jejich tvrdost, pýchu, sobectví, lhostejnost a vzdor a stačí jedna jejich slza a celé mé vlastní srdce je rozněžněné samou láskou k nim. A to si potom vždycky říkám. Bože, jediná jejich slza v sobě odráží paprsek Tvého Světla. V jediném odrazu té krásy ve mně zabíjíš všechnu mou nenávist a přeměňuješ ji v píseň Lásky... Ó, jak tehdy ožívá mé malé srdce!

"... a proč se moje sestřička alespoň jednou nedokáže zatvářit zasněně?"

Protože Tě ráda škádlívá a co se škádlívá, to se rádo má:-)

Tak proto.

10 terka-vesela terka-vesela | 10. srpna 2012 v 12:03 | Reagovat

krásné fotky!

11 Vendy Vendy | Web | 10. srpna 2012 v 20:53 | Reagovat

Šeříková vílo, ty nejen krásně píšeš, ale ty i krásně fotíš! Růže růžové jsou opravdu královnami květin, afrikány zase žhnou okrovými barvami země a slunce a slunečnice? I van Gogh je vmaloval do svých obrazů.
A myslím, že sestřička si vychutnává vůni květin a moc jí to sluší.

12 Vendy Vendy | Web | 10. srpna 2012 v 20:55 | Reagovat

[2]: Cielin, to musel být úžasný sen. Já jednou kráčela ve zlatém podzimním listí - i když spíš jsem se vznášela, co krok, to skok asi třímetrový. Ale takový pozvolný, létavý...a listí krásně šustilo a hořelo všemi barvami.

13 Vendy Vendy | Web | 10. srpna 2012 v 20:56 | Reagovat

[9]: Moje řeč! Souhlasím, u Šeříkové víly se najde něco půvabně pohádkového a kouzelného.

14 Hjůbí Hjůbí | Web | 11. srpna 2012 v 0:32 | Reagovat

To léto! :-)

15 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 11. srpna 2012 v 20:52 | Reagovat

Proč se nedokáže tvářit zasněně..?
Protože není jako ty, určitě ne. Ty jsi jediná, snílku :-)

16 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 14. srpna 2012 v 12:40 | Reagovat

Protože je nebe modré a v zimě padá sníh ... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama