Podzimní medicína a sníh

27. října 2012 v 22:47 | Šeříková N. |  Příroda kouzlí
Roztávala ve volnosti. I slzy se jí na tvářích proměnily ve zmrzlé perly deště, který se třpytil prvními zimními baletkami. Vločky ztracené něžně padaly do dlaní, kde v doušcích štěstí usnuly. Drobné stopy bosých chodidel už dávno chlad skryl pod svůj obláčkový šátek. Cítila se jako víla severního pólu zrozená z lunární záře.





Z cesty poseté všemi barvami duhy se stala bílá peřinka, do které se mohla zachumlat. Pohodlně si sedla do dutiny milované vrby jako pod andělská křídla. I když byla celá posetá polibky zimního elfa, příjemně hřála. Nechávala se objímat milou stařenkou, co uvnitř měla takové skromné kočičí království. S lehkým vánkem se třísnila vůně medovníku a čaje s příchutí jablka a skořice. Jediná babička, kterou dokázala obejmout..


Místo závoje si do vlasů vpletla břízové lupínky. Nádherné krémové šaty ze sněhu si ozdobila šípky místo složitého vyšívání. Smutně si prohlížela snubní prstýnek. Listopadový kouzelník stále nepřicházel. Ze svatební melodie vznikla pochmurná hudba osamělých nocí. Nevěsta však stále čekala. Se slibováním věčné lásky se usmála na přicházejícího prince. Oblečený do mechu, s plachou bílou růží v dlaních splynul v jediném polibku se svou šehrezádou.


Stále bloudila, sudička plná radosti, okolo plamínků svíček. Ach, dávno již zapomněla na kouzlo dušiček. Starý básník vytrvale vyhlížel dávnou múzu, Čekanku s havraními vlasy. Nikdy se neukázala, ani když se poprvé ocitl v podzemí. " Moje vílo, žádná řeka Stix, děsivý vládce podsvětí neexistují. Pořád ještě můžu psát o chuti tvých vzpomínek!" zaradoval by se, kdyby ji konečně zahlédl. Alespoň by se navěky rozloučil..


Medůňce se stýskalo po maminčině náručí, po chvílích, během kterých se přestala bát usínat. Vzpomínala na ukolébavku - tu dávnou píseň studánky. Ještě jako malá holčička seděla mezi oblázky, mlčenlivě poslouchala pohádku na dobrou noc, než šla do hajan. Před postelí podupával jednorožec ze světa snů. Pouze on znal medicínu majáků dalekého vesmírného přístavu. Byl ochráncem dětské nevinnosti..


" Pročpak pláčes, ledová královno?
Vždyť jsi nádherná, milá, křehká a kouzelná..
zdobíš přírodu každým svým nádechem,
čaruješ všude příjemným tichem.
Copak ti chybí?"
" Láska, drahý javorový rytíři, láska."
***

Jaké píše příběhy spisovatel podzimu u vás? :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cielin Cielin | E-mail | Web | 28. října 2012 v 8:16 | Reagovat

Nádherný příběh...
Ačkoliv to předpovědi hlásily, bílé vločky mě včera ráno překvapily :-) Taková změna :-)

2 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 28. října 2012 v 8:23 | Reagovat

Příběh opět krásný :))
Jsem ráda že s Múza vrátila, doufám, že tu chvíi pobude ;)
Moc se mi líní ty fotky - podzimní listí a za ním sníh, to je opravdu...
Působivé :)

3 Annika Annika | Web | 28. října 2012 v 11:47 | Reagovat

krásná slova sestavená do ještě hezčích obrazů :-) je z nich cítit klid podzimních barev a zároveň tichý a hebký dech sněhových vloček, což dohromady dává kombinaci v realitě zvláštní (ta zima přeci jen přišla brzy), ale ve tvém pojetí moc hezkou.

a moc se mi líbí zasněžné šípky :-)

4 terka-vesela terka-vesela | 28. října 2012 v 12:26 | Reagovat

Ty šípky se sněhem jsou moc hezké, ty se mi líbí asi nejvíc:)

5 Vendy Vendy | Web | 28. října 2012 v 14:57 | Reagovat

Krásné přivítání prvního sněhového nadělení. Moc se mi líbí i ty přidané fotky, krásně ilustrují tvoje první zimní povídání.
Jablíčka se skořicí a horký čaj. Idylka!
Ještě praskající oheň v kamnech a světýlka svíček a lampiček. 8-)

6 Miky Miky | Web | 28. října 2012 v 19:24 | Reagovat

Ahoj, moc se mi líbí Tvé stránky, píšeš velmi zajímavě...a musím pochválit i pěkné fotky. ;-)

7 Mniška Mniška | Web | 28. října 2012 v 19:42 | Reagovat

No, určitě by to můj spisovatel nenapsal takto úchvatně, jako jsi to provedla Ty. Úplně jsem se rozechvěla,když jsem to všechno dočetla, jak se Tvá slova dotkla mého srdce a Tvé krásné fotografie mých očí. Ty se neztratíš snad v žádném ročním období. Ty mezi nimi budeš pokaždé poletovat s takovou lehkostí, jakoby Tě snad nemělo nikdy nic tížit - ani sníh, ani déšť, ani pronikavé paprsky slunce...

8 otavinka otavinka | Web | 29. října 2012 v 3:05 | Reagovat

Tvoje baletní úvaha se sněhovou královnou v pozadí je úžasná. :-)

9 Evča Evča | Web | 1. listopadu 2012 v 6:20 | Reagovat

Krásný, moc se mi to líbí :)

10 Petr Hynek Petr Hynek | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 20:18 | Reagovat

Nádherný inspirativní příběh, dokonalé souznění obrazů a slov, poetické vyjádření poetické duše... Krása ;-)

11 Šeříková N. Šeříková N. | Web | 4. listopadu 2012 v 14:45 | Reagovat

[1]::[2]::[3]::[4]::[8]::[9]::[10]::[6]:: Děkuju moc :)

[5]:: Jé.. ohýnek, kamna.. a ještě mi schází chaloupka u nějakého kouzelného lesa. :) Děkuju!

[7]:: Děkuju moc, vílo veselých pampelišek a voňavého cukroví. Ty bys to napsala hřejivěji :)

12 JiHei - Fotografie JiHei - Fotografie | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 18:56 | Reagovat

Krásný příběh a moc pěkné fotografie... :-)

13 Vendy Vendy | Web | 27. listopadu 2012 v 19:51 | Reagovat

Ještě jsem chtěla říct - máš opravdu moc pěkné fotky, nechceš je přidávat častěji? Fotíš krásně!

14 Gawarin Gawarin | Web | 16. prosince 2012 v 17:45 | Reagovat

ta poslední fotka je nádherná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama