Za oknem

Trápení, trápení, trápení

2. června 2012 v 13:09 | Šeříková
Seděla na své oblíbené lavičce v sakurovém parku. Byla krásná jako zapadající slunce, mladá jako ranní rosa a volná jako letní vánek. Proč se tedy cítila prázdná? Jenom kvůli tomu, že opustila nebesa, která ji skvěle doplňovala? Že se rozloučila s spřízněnou duší? Nevěděla začátek svého trápení, ani konec. Ten se ztrácel v záři luny.
 
 

Reklama